KALENDÁŘ AKCÍ-Turistické informační centrum Hradec Králové

Přijďte pozdravit své sousedy, zazpívat koledy a užít si vánoční atmosféru. Děti omrknou živý betlém a zvířátka se také dostaví.

Pořádá: rodina Jiřího Kačera a Komise místní samosprávy Svinary

Délka trvání akce: cca 30 – 40 min.

Vstupné: zdarma

Přineste vánoční cukroví a hrneček na punč.

Letos opět bude možné přispět organizaci Zdravotní klaun.

Pan Večerník nám donese betlémské světlo. 

21/06/24–19/01/25

kurátorky: Lujza Kotočová, Pavlína Morganová | Prostor

komentované prohlídky:

čtvrtek 25/07/2024 v 17:30

sobota 05/10/2024 v 15:00

čtvrtek 16/01/2025 v 17:30

Britský umělec Henry Moore (1898–1986) je považován za autoritu modernistického sochařství. Svým dílem ovlivnil tvorbu řady jednotlivců i celé umělecké tendence. Výstava v podrobné chronologii zkoumá diplomatický rámec i další mechanismy provázející prezentaci a recepci Moorovy tvorby v kontextu kulturní studené války. Především však sleduje vliv jeho díla na československé sochařství ve druhé polovině 20. století. Prezentuje známé i méně známé osobnosti z centra i regionů, které se Moorovou tvorbou nechaly inspirovat a rozpracovávaly jeho postupy zaměřené na práci s biomorfními tvary, s vnitřním a vnějším prostorem sochy či rozvíjely plasticitu na hraně mezi abstrakcí a figurací.

 

Do výstavy se podařilo zapůjčit několik originálů děl Henryho Moora. Vedle nich jsou instalována díla československých sochařů a sochařek představující sondy do rozličných tvůrčích poloh. Téměř stovka plastik a prací na papíře je uspořádána do vzájemně se prolínajících skupin tematizujících dominantní impulzy Moorovy tvorby a představujících československé sochařství z nové perspektivy.

 

Výstavu doplňuje a rozvíjí stejnojmenná odborná publikace, která v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru reflektuje autorův vliv na československé sochařství ve specifických podmínkách státního socialismu.

 

Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

Kdo by neznal Kelty, jejich oppida a společnost?

 

Doklady jejich přítomnosti pochází z celé republiky, avšak velká část východních Čech se nachází mimo centrum našeho keltského světa. Výstava představí právě tyto okrajové oblasti a zodpoví otázku, jestli zdejší krajinou chodili druidové nebo zde keltské lišky dávaly dobrou noc.

Muzeum východních Čech v Hradci Králové připravuje výstavu „111 let historické budovy muzea“, která bude veřejnosti prezentovat výstavní činnost muzea od jeho založení až do současnosti.

 

Akcentovat všek bude období od roku 1913, kdy byla veřejnosti zpřístupněna výstavní budova na Eliščině nábřeží. Cílem je ukázat pestrost muzejních sbírek a témat, která ve výstavní činnosti rezonovala během překotného 20. století.

 

Výstava potrvá do 2. března 2025.

kurátoři: Jan Florentýn Báchor a Kristýna Ševčíková | GVP
komentovaná prohlídka:
čtvrtek 13/02/2025 v 17:30

 

Ladislav Beneš (1883–1956) patří k významným představitelům českého neoklasicismu první poloviny 20. století. Jeho díla přinášejí sofistikovanou syntézu modernistických a tradičních prvků. Odráží se v nich fascinace rychlostí, pohybem a technickým pokrokem typická pro meziválečné období. Automobily, motocykly či letadla se tehdy staly symboly nového světa plného dynamiky a Beneš coby reprezentant nastupující sochařské generace tuto proměnu vnímal. Po boku svého kolegy Jana Štursy, s nímž sdílel vášeň pro dílo Augusta Rodina, hledal nový umělecký výraz, jehož těžištěm byla lidská postava a který mu umožňoval reflektovat ono zaujetí pohybem.

Autor byl mimo jiné vášnivým tanečníkem. V pražském podniku Montmartre, kde protančil mnoho večerů, nacházel dynamiku a rytmus, jež přenášel do vlastní tvorby. Tímto způsobem rozpohybovával i své akty, zejména ženské. Zobrazení žen v plné kráse a síle patřila k širšímu trendu. Ten se projevoval v pracích Benešových současníků a byl populární také v katalozích obchodní firmy Krásná jizba (založené organizací Družstevní práce), nabízejících kvalitní a cenově dostupná díla užitého umění, díky čemuž se dostával i k široké veřejnosti.

Výstava poskytuje jedinečný pohled na Benešovu tvorbu skrze jeho plastiky, skulptury, kresby a fotografie, jejichž námětem je akt. Prezentovaná díla pocházejí ze sbírek Galerie moderního umění v Hradci Králové a Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
 
LADISLAV BENEŠ (1883 Praha – 1956 Častolovice) byl sochař, autor řady dekorativních plastik v interiérech i exteriérech budov. V roce 1923 se jeho plastika stala vítěznou cenou Autoklubu Československé republiky. V letech 1897–1904 Beneš studoval na pražské Uměleckoprůmyslové škole pod vedením profesorů Celdy Kloučka a Stanislava Suchardy a během studií si přivydělával jako štukatér. Tento praktický trénink mu poskytl technickou zručnost a cit pro detail, které se staly charakteristickými rysy jeho pozdější tvorby.
Po absolutoriu se autor zařadil mezi aktivní osobnosti pražské umělecké scény a v roce 1911 byl přijat do Umělecké besedy. Slibně se vyvíjející osobní i profesní život sochaře přervala první světová válka. V roce 1916 nastoupil do vojenské služby v Salcburku, kde se seznámil s malířem Antonínem Hudečkem, za nímž se roku 1930 rozhodl z Prahy odstěhovat do východočeských Častolovic. Tímto rozhodnutím ovšem nevědomě odsoudil svou tvorbu i sebe k částečnému zapomnění. V závěru života byl navíc za svůj portrét prezidenta Emila Háchy sedm let vězněn jako kolaborant. Beneš dožil v Častolovicích a jeho rozsáhlá pozůstalost se stala součástí sbírky Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou.
 
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

---

Tvorba Jana Šerýcha je velmi rozmanitá. Nejprve používal techniku malby, poté, ovlivněn novými médii, začal pracovat s počítačem a internetem. Neodmyslitelnou součástí prezentace jeho abstraktních a minimalistických děl je také tisk. Autor pracuje s nalezenými informacemi, které vytrhává z bezčasí či virtuálna – s obrázky, snímky z Google, informacemi, daty, znaky, kódy i texty. Tyto odkazy jsou často mnohoznačné a jejich sdělení a vtip v divákovi záměrně vzbuzuje rozpačitost. U Šerýchových děl se obvykle můžeme rozhodnout, zda se na ně chceme dívat, nebo je budeme číst.

 

Ve foyer Galerie moderního umění v Hradci Králové autor prezentuje svou instalaci Black Sabbath / ABBA (2002) ze sbírky GMU. Tato práce sestávající z 12 rozměrných písmen, z nichž lze poskládat název proslulé heavymetalové skupiny, už byla představena vícekrát na různých místech a pokaždé v jiné podobě. Vůbec poprvé ji Jan Šerých vystavil v pražské Galerii Václava Špály v roce 2002; o jednu ze stěn volně opřel písmena A B B A, čímž vznikl odkaz na známou švédskou popovou hudební skupinu, zatímco zbylá písmena umístěná u protilehlé stěny se vzájemně překrývala a jen podle názvu díla bylo možné rozklíčovat, o jaké litery asi jde. V roce 2004 v drážďanské Motorenhalle potom z písmen vytvořil skrumáž, takže daleko více působila jako vizuální objekt nežli text. Jednotlivé litery tedy fungují jako prostředek ke skládání příběhu, jako stavební prvek slov nebo obrazu. Vystavena zůstává vždy celá sestava písmen, jejich prostorovým rozmístěním však autor pokaždé klade důraz na jiné sdělení. Jelikož umělec pracuje také jako grafický designer, je při nahlížení jeho díla důležité pozorovat rovněž zvolený font, který umožňuje písmena číst i jako číslice.

 

Jednoslabičné slovo, které Šerých vytvořil ve foyer GMU, odráží autorovu zálibu v práci s citoslovci ambivalentního významu, jeho aktuální rozpoložení a současně snahu vyrovnat se s bohatě zdobeným prostorem vstupní haly, jenž poskytuje jen omezené možnosti pro další umělecká vyjádření. Toto „ach“ může tedy divák vnímat jak pozitivně, tak negativně.

 

JAN ŠERÝCH (* 1972) je absolventem Akademie výtvarných umění v Praze (1992–1999); prošel grafickým ateliérem Jiřího Lindovského, následně studoval nová média u Michaela Bielického a nakonec malířský ateliér Vladimíra Skrepla, kde také v letech 2014–2020 působil jako asistent. Byl členem skupiny Bezhlavý jezdec (1996–2002) společně s Jánem Mančuškou, Tomášem Vaňkem a Josefem Bolfem. Vedle volné tvorby se věnuje rovněž grafickému designu, zejména navrhování plakátů, a pracuje jako grafik pro různá nakladatelství.

 

Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

V listopadu a prosinci 2024 si můžete v PETROF Gallery už podruhé prohlédnout “Pastely” Nadi Voldánové.

 

Její obrazy nabízejí realistický pohled na objekty ze života kolem nás v kontrastu s černou a bílou plochou v osobitém pojetí výtvarnice, členky Unie výtvarných umělců Královéhradeckého regionu a také Náchodského výtvarného ateliéru Amag.

 

Unikátní atmosféru hudební kavárny doplní přehlídka děl, vyvolávajících pocity pohody. Autorka, žijící střídavě v Praze a v České Skalici, se věnuje technice suchého pastelu, která jí umožňuje realizovat výtvarné záměry.

Univerzita Hradec Králové a Domov důchodců Dvůr Králové nad Labem Vás srdečně zvou na výstavu Život je teď.
 

Život je teď je nevšední projekt Domova důchodců ve Dvoře Králové nad Labem, který vznikl netradičně v rámci plnění přání projektu Ježíškova vnoučata v roce 2019 a tak, jak ryze náhodně a neplánovaně vznikl, se i ujal.
 

V letošním roce se popáté sešla skupina nadšenců z řad fotografů, aranžérů, malířů, a jinak zkrášlili stávající modely a modelky z řad seniorů Domova důchodců Dvůr Králové nad Labem.
 

Místem samotného fotografování se začátkem května 2024 staly prostory rodinné firmy Odolena CZ s.r.o. ze Dvora Králové která více než sto let vyrábí tradičním způsobem vánoční ozdoby.
 

Více informací o projektu: https://www.domovdknl.cz/zivot-je-ted/

Členky SLT vytvořily různými rukodělnými technikami anděly, aby i tito poslové lásky a naděje přispěli k pohodové adventní náladě.

 

Vernisáž se koná v galerii Dokola ve 4. NP 4. prosince od 17.00 hod.

Miloslav Polcar (1947) studoval na VŠUP v Praze v ateliéru monumentální malby Zdeňka Sklenáře. Jako Docent vyučoval kresbu a grafiku na Pedagogické fakultě UK. Je dvojnásobným laureátem ceny Grafika roku, v loňském roce získal Cenu Vladimíra Boudníka. Je autorem objektů a autorských knih. Jeho tématem je osobní archeologie, abstrakce, otisk, kaligrafie, písmo. Využívá matrice ze styroduru, izolačního materiálu, upraveného polystyrenu. Devět matric pro lept a rytinu bude vystaveno.
 

Jan Měřička (1955) se narodil v Pardubicích a studoval v Hradci Králové farmaceutickou fakultu. Věnuje se volné grafické tvorbě, působí jako externí pedagog na Katedře fotografie FAMU a provozovatel Galerie 50°47’55.9”N 14°57’22. 6” E v Andělské Hoře u Chrastavy. Za grafickou tvorbu získal mj. Cenu Vladimíra Boudníka. Žije v Křižanech v Podještědí. Grafika Jana Měřičky je paměťové médium, pracuje se záznamy a modely situací. Jeho tématem je hemžení davů i hybnost přírody.
 

V grafických technikách matrice stoprocentně určuje výsledný otisk. Miloslav Polcar matrici vnímá volněji, jako předobraz tisku, či předtext. Je pro něj výzvou čar, křivek a přímek. Grafik se mnoho hodin věnuje přípravě matrice, z níž otisk vzniká paradoxně rychle. Matrice je tím dílem, objektem, v němž jsou uloženy hodiny času, přemýšlení a dotýkání. Je to hmota, do níž je investováno na způsob sochařského díla kus zkušenosti, jež se zdá v otisku snad až příliš abstraktní.
 

Jan Měřička během loňské první cesty na kole podél Labe k moři studoval vodní živel, vlnění mořské hladiny. Během druhé cesty prozkoumal povahu řeky, stromy, chumle jehličí. Výsledný grafický záznam znovu vyvolává zážitek, čas, živost vody, do níž nelze vstoupit dvakrát. Jak o tom hovoří Fragment B91 předsokratovského filozofa, temného Hérakleita z Efesu. Zásadním principem světa je i podle Aristotela změna.

Martina Vítková

Vánoce jinak...

výstava volné tvorby studentů oborů Grafický design a Oděvní design. Střední škola Otty Wichterleho ve Velkém Poříčí

Otevřeno: út, st, čt 14:00-17:00 nebo na tel. 721 217 734