KALENDÁŘ AKCÍ-Turistické informační centrum Hradec Králové

Poslední závod sezóny si žádá speciální přístup. Připravte se na rozmazlování, spoustu dárků a v neposlední řadě i nejlepší a nejzábavnější překážky, které Gladiator Race nabízí. Svoji náruč naposledy pro závod otevře Gladiator Race Arena na Stříbrném rybníku v Hradci Králové. Čeká na Vás jedinečný zážitek plný zábavy, překvapení, dobrodružství a adrenalinu!

Poslední závod sezóny si žádá speciální přístup. Připravte se na rozmazlování, spoustu dárků a v neposlední řadě i nejlepší a nejzábavnější překážky, které Gladiator Race nabízí. Svoji náruč naposledy pro závod otevře Gladiator Race Arena na Stříbrném rybníku v Hradci Králové. Čeká na Vás jedinečný zážitek plný zábavy, překvapení, dobrodružství a adrenalinu!

• Sobota 30. 11. ... 10:00-17:00
• Neděle 1. 12. ... 10:00-15:00

• Dílničky pro děti 
• Stánkový prodej 
• Občerstvení 

• Vstupné 50Kč, děti ZDARMA.
• Parkování bude k dispozici u obchodního centra ORLICE PARK.

Napínavý příběh, který oslavuje nádherný život vzácných ptáků a zahrnuje témata odvahy a přátelství. Když nechráněné vajíčko zmizí za záhadných okolností, Oona a její přátelé závodí s časem, aby jej přinesli zpět domů. Skutečnou hrozbou je však v tomto ekologickém příběhu změna klimatu - opeřená skála přivítá komunitu zvířecích uprchlíků, jejichž životní prostředí bylo zpustošeno bouřemi. A po několika nedorozuměních a hrozby ze strany racků si papuchalka Oona a její bratříček Baba najdou nové kamarády.

Malý kolouch Bambi žije se svou maminkou uprostřed rozlehlých lesů. Jeho dny jsou od narození naplněny nejen skotačením, ale i objevováním a poznáváním tajemství lesa. Matka ho každý den učí nové věci, aby se, až vyroste, stal silným a statečným jelenem. Jeho nejbližšími přáteli se stávají králík Dupík a mýval Kvítek, se kterými se dá i pod dohledem rozvážného havrana zažít spousta legrace. Nejvíc času Bambi rád tráví se svou kamarádkou, mladou laňkou Fili, která nezkazí žádnou zábavu. Na podzim však jejich bezstarostný život změní příchod lovců. Během zoufalého úprku je Bambi oddělen od matky a zůstává sám. Vyděšeného ho najde velký, majestátní jelen, který není nikdo jiný než jeho otec. Bambi se musí postupně naučit, jak se chránit před nebezpečím divočiny a jak dospět…

Hlavní hrdina Malý Pán si užívá společenský život v lesní vesnici, se svou milovanou Majolenkou provozuje kiosek a s kamarády mají kapelu. Idylu však začnou narušovat zprávy o podivných Jeleňácích ohrožujících obyvatele lesa. Co jsou zač? A podezření budí i podivínský ochranitel doktor Zetek a jeho všudypřítomné televizory. Z robotů, kteří mají obyvatelům lesa pomoci, jdou také spíše obavy. Poklidná přátelská atmosféra lesa je pryč, obyvatele vesnice postupně ovládá strach a panika. Kiosek zeje prázdnotou a obavám začne propadat i sám Malý Pán. Naštěstí musí svůj strach překonat a vydat se na cestu, aby zachránil svou Majolenku, přátele a vlastně i svůj domov.

Za dávných časů, v divokých hvozdech Japonska začíná mýtický boj mezi rozrůstající se civilizací lidí a zvířecími božstvy, která vládnou lesům. A také příběh lásky lidského dítěte vlčí bohyně - princezny Mononoke - a válečníka věřícího v mír mezi lidmi a přírodou - prince Ashitaky.

Divadelní zpracování sci-fi legendy

Námět: H. G. Wells
Scénář: Tomáš Jarkovský a Jakub Vašíček
Režie: Jakub Vašíček
Scénografie: Kamil Bělohlávek
Hudba: Daniel Čámský
Dramaturgie:Tomáš Jarkovský, Barbora Pokorná
Produkce: Barbora Kalinová
Výkonná produkce: Martina Štětinová
Vyrobily dílny Divadla Drak: Roman Beran, Michaela Kudelková, Hana Kopová, Leyla Hruška Ottová, Štěpán Uherka
Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Pavla Lustyková, Mialn Žďárský, Dominik Linka

Herbert George Wells napsal svůj román Válka světů již v roce 1898. Přesto jej francouzský časopis Le Monde zařadil na svůj seznam 100 nejdůležitějších knih 20. století (jedná se tak o vůbec nejstarší dílo na seznamu). Což jen dokládá význam tohoto románu, který ovlivnil podobu vědecko-fantastické literatury na celé dekády dopředu, inspiroval řadu dalších tvůrců a oslovil několik generací čtenářů na celém světě. Wellsův dramatický příběh o invazi Marťanů se dočkal také řady filmových a televizních zpracování v čele s hollywoodským trhákem z roku 2005 v režii Stevena Spielberga.

Nejslavnější a také nejkontroverznější adaptace románu však nevznikla ani pro televizi, ani pro filmové plátno, nýbrž pro rozhlas. Na svědomí ji měl autorův téměř jmenovec – režisér Orson Welles. Ten pro americkou stanici CBS připravil rozhlasovou inscenaci vysílanou 30. října 1938, což je zároveň den, který je v samotné knize uváděn jako den počátku invaze. Tato skutečnost spolu se sugestivním Wellesovým zpracováním, které bylo celé stylizováno do podoby živého zpravodajství z invaze (sám režisér v něm účinkoval v roli fiktivního reportéra), vedla k tomu, že mezi posluchači na řadě míst USA vznikla panika, protože uvěřili, že k invazi skutečně právě dochází.

Wellesovi tato rozhlasová inscenace přinesla jak řadu potíží s úřady, tak celosvětový věhlas a popularitu. Jednalo se o první zpracování fenoménu moci nově vznikajících masových médií, jejich schopnosti vytvářet klamné sugestivní obrazy, manipulovat realitu a ovlivňovat jednání a smýšlení velkých skupin obyvatel. Tedy fenoménu, který je nám dnes po téměř sto letech na jednu stranu již více než dobře známý, vůči kterému se ovšem na druhou stranu s rozvojem sociálních sítí či umělé inteligence zdáme jako společnost čím dál bezbrannější.

Pojďte s námi prozkoumat svět, v němž už skoro není možné odlišit fikci od reality. Svět, ve kterém nic nemusí být tak, jak se zdá. Náš svět. Nebo naše světy? Mimochodem, jste si opravdu jistí, že tuto anotaci napsal živý člověk?

Co se stane robotovi, když se ocitne na opuštěném ostrově? Studio DreamWorks Animation, tvůrci série Jak vycvičit draka, v animovaném dobrodružství Rozzum v divočině tvrdí, že tu může najít srdce. Robotka z výrobní řady typu Rozzum (pro přátele Roz) byla zkonstruována, aby spolehlivě plnila úkoly od svých lidských zadavatelů. Když ovšem vinou nehody ztroskotá na ostrově, kde žádní lidé nejsou, netuší, co si s nabytou svobodou počít. A také se musí naučit, jak se adaptovat na nehostinné podmínky hroudy hlíny uprostřed oceánu obývané jen zvířaty. Roz má naštěstí natolik pokročilý software, že se naučí se zdejšími obyvateli komunikovat a spolupracovat, dokonce se stane adoptivní mámou osiřelého housete. Všechny její zdejší zážitky postupně vedou k tomu, že tam, kde dřív byl jen bezchybný počítačový program, jsou teď myšlenky, názory, nápady a hlavně city, které můžou být občas i nedokonalé. Robotí holka ve světě bez lidí zkrátka zlidštěla. Bohužel ji trochu dělají starosti její výrobci, kterým chybí jeden stroj a usilovně po něm pátrají, a pak taky její adoptivní ptačí synátor. Toho musí připravit na odlet do teplých krajin, než přijde zima. Film Rozzum v divočině je adaptací světového bestselleru spisovatele Petera Browna. Jméno hlavní hrdinky nese českou stopu, když odkazuje ke Karlovi Čapkovi a Rossumovým universálním robotům z jeho divadelní hry R. U. R. Režisér Chris Sanders (tvůrce filmů Jak vycvičit draka a Croodsovi) objevil knižní předlohu díky dceřině domácímu úkolu a okamžitě se do ní zamiloval. „I já mám rád velké dobrodružné příběhy, ale ještě víc mě těší, když v nich můžu pozorovat drobné, až intimní emocionální momenty, které si odnesete kina. Na tyhle scény se rád soustředím i jako tvůrce a tady jsem si to užil vrchovatě,“ říká režisér Sanders.

Zálesák, ten těžký život má. Nakažlivě originální groteska pro nové milénium vám svým nonstop vírem kreativních nápadů a zběsilého humoru vyrve bránici z těla. Příběh z nelítostné doby, kdy příroda byla ještě nepokořená a plná nebezpečí, pojednává o palírníkovi jablkovice, který přijde o vše, ocitne se s holou zadnicí v divočině a musí se postupně nalevelovat až na nejlepšího zálesáka široko daleko. Při tom poměří důvtip, síly a houževnatost nejen s živly, ale také s roztodivnou zvířenou, v čele s titulními stovkami bobrů. Videoherně vyprávěný survival pro nové milénium oživuje žánr němých grotesek. V této mnohonásobně zábavnější i realizačně nápaditější parafrázi na REVENANT Zmrtvýchvstání místo DiCapria bojuje o přežití novodobý Buster Keaton a jeho zvířecí protivníky ztvárnili lidé v celotělových plyšových kostýmech ve stylu Studia Kamarád. Extatickými ohlasy oprávněně provázená indie senzace zahraničních žánrových festivalů, která sklidila nadšené reakce i na české premiéře během Festivalu otrlého diváka, je dílem hyperaktivních fantastů Rylanda Bricksona Colea Tewse a Mika Cheslika. Ti na sebe upozornili již prvním celovečerním projektem, fantasmagorickou explozí low-cost obrazotvornosti Příšera z Michiganského jezera, kde se prolínala láska ke klasickým béčkovým monster filmům se stylem Karla Zemana a Guy Maddina. Jejich novinka opět vyvěrá z frenetického stylu ADHD audiovize sociálních sítí, kterou tentokrát spojují s estetikou klasických hraných slapsticků a nespoutanou logikou animovaných grotesek ze série Looney Tunes, přičemž se ještě smočili také ve furry fandomu. Vybaveni uhrančivou DIY kreativitou navracejí kinu rozměr hurónské zábavy a senzace schopné vyvolávat nefalšovaný úžas. Sovy možná nejsou tím, čím se zdají být, ale o bobrech to platí dvojnásob.

Lidé opustili Zemi před 700 lety a přesunuli se flotilu obřích plně automatizovaných hvězdoletů. Ze Země se stalo jedno velké smetiště a uklízecí roboti, kteří ji měli dát znovu do pořádku, přestali dávno fungovat. Zůstal jen poslední z nich, VALL-I. Ten každý den ráno navlékne housenkové pásy, nabije si sluneční články a se svým kamarádem švábem se vydává do práce. Osamělost, sbírání všemožných lidských předmětů, a hlavně koukání na videokazetu s muzikálem Hello Dolly! ho postupně proměnily v citově uvažujícího tvora, který touží po lásce. VALL-I jednoho dne objeví mezi smetím výhonek rašící zelené rostliny. Tentýž den zažije i další nečekanou událost, setkává se s robotkou Evou, která byla vyslána z hvězdoletu Axiom zjistit, zda je planeta obyvatelná. VALL-I pozve Evu do svého příbytku a ukáže jí všechny své poklady, včetně zelené rostlinky. K jeho úžasu mu Eva rostlinu sebere a vypne se. Čeká pouze, až bude přepravena zpět na Axiom. Když pro ni dorazí raketa, zamilovaný VALL-I ji odmítá opustit.

Prašina je tajuplné místo uprostřed Prahy. Nikdo neví proč, ale na Prašině nefunguje elektřina. Lampy tu nesvítí, tramvaje nejezdí, rádio nehraje, mobil je bez signálu. Jako kdyby se tam zastavil čas, ale zdání klame. Trojice nerozlučných kamarádů Jirka, En a Tonda začnou pátrat po tajemstvích z minulosti. Čelit musí řadě nebezpečí, které prověří nejen jejich odvahu, ale také jejich přátelství. A netoužíme všichni po místě, kde není internet, je tam tma a ticho a nejsme neustále online? Není to tak, že ve světě plném pokroku ztrácíme jeden druhého, ale i svoji vlastní duši? Co takhle na chviličku utéct a prožít něco reálného?

Prašina se stala bestsellerem a čtenáře si získala jak mezi dětmi, tak mezi dospělými. Klicperovo divadlo uvede titul na divadelních prknech jako první v České republice. Kniha byla v roce 2019 nominována na Cenu Magnesia Litera v kategorii Litera pro děti a mládež. Vojtěch Matocha napsal již dvě pokračování a chystá se i filmové zpracování tohoto fenoménu.

Délka představení 2:20 s přestávkou.
Doporučeno divákům od 10 let.

V roce 2024 si připomínáme 120 let atletiky v Hradci Králové.

Výstava připravená ve vzájemné spolupráci TJ SOKOL Hradec Králové a Muzea východních Čech v Hradci Králové představí bohatou historii královéhradecké atletiky, spojenou v posledních letech s atletickým oddílem Sokol Hradec Králové.
Atletika dříve nazývaná lehká atletika začíná jako svébytný sport v roce 1904. 

Atletickým oddílem prošly tisíce Hradečanů mnoha generací a z Hradce Králové vzešla řada olympioniků i dalších úspěšných reprezentantů.

¨* změna programu vyhrazena