KALENDÁŘ AKCÍ-Turistické informační centrum Hradec Králové

  • Akce jsou do kalendáře zadávány s předstihem, z toho důvodu doporučujeme ověřit konání akce, čas, vstupné a volnou kapacitu na přiložených odkazech. Po kliknutí na „Další informace\Zdroj a další informace\Více informací naleznete zde“ dojde k přesměrování  zpravidla na stránku pořadatele\akce.
  • Změny v termínech a popisech akcí vyhrazeny. 
  • Informační centrum nenese zodpovědnost za skutečný průběh inzerovaných akcí.


KALENDÁŘ AKCÍ

Přehledně poskytujeme informace o tom, jak trávit volný čas či kam zajít za kulturou v Hradci Králové. Zakoupíte u nás vstupenky na kulturní akce (nejen) v Hradci Králové. Přehled akcí najdete v kalendáři akcí.

            1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30

10. září 2024

30
-
22

srpen
-
září


hudba > film> výtvarné umění > performance > workshopy > diskuze > projekce

kompletní program brzy zde > > > www.menumusic.cz

10

září


Přijďte si prohlédnout prostory rodinného centra a seznámit se s jeho činností. Využijte možnosti včas se přihlásit na atraktivní jazykové a další kurzy (omezený počet míst!) a vybrat si z pestré programové nabídky na školní rok 2024/2025. Pro děti je k dispozici naše dobře vybavená herna, pro všechny návštěvníky malé občerstvení. Můžete si u nás také vlastnoručně vytvořit drobnou dekoraci. Těšíme se na vás!

10

září


Nová dramatizace bestselleru Aleny Mornštajnové psaná přímo pro Klicperovo divadlo.

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví sjíždět řeku na ledových krách. Spadne do vody a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Tato nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii. Proč se Hana zbaběle uzavírá ve svém vlastním světě? Proč před svojí neteří tají svoji minulost, která by z ní udělala hrdinku? Podaří se v rodinné historii temnou kru rozpustit?

Délka představení 2:10 s přestávkou.

10

září


Máte účet na sociálních sítích? Sdílíte své fotky? Kolik máte na instagramu sledujících? Hra amerického dramatika Neila LaButa vypráví příběh mladé studentky umění Evelyn, která dokončuje svoji diplomovou práci. Do cesty jí vstoupí nesmělý mladík Adam a bezmezně se do ní zamiluje. Evelyn je v jeho očích naprosto dokonalá, Adam si připadá všelijak, jen ne dokonale.

Může takový vztah vůbec fungovat? Jak se na něj dívají Adamovi přátelé? Proč je pro společnost důležitá image? A je podstatné, kolik má člověk lajků? Proč jsme posedlí PODOBOU VĚCÍ?

Skvěle napsaná moderní tragikomedie o hledání vlastní identity v dnešním instagramovém světě.

Délka představení 1:30 bez přestávky

10

září


Zabijačka se u stařečků na Osoblažsku koná každý rok. Je to jediný den v roce, kdy se sejde celá rodina, aby si zanadávala, pojedla, popila a prostě jenom žila. Letos je ale všechno jinak. Děda od rána přešlapuje a neví, jak zeťákovi Karlovi oznámit, že je to zabijačka poslední. Karlově dceři Romaně chybí máma a její sestře Lucii se rozpadá manželství. Její syn Dušan neví jak se ve srážkách ženského a mužského světa orientovat, strýc Šupina od rána nebezpečně nasává, řezník Tonda tají, že má navlhlé patrony a problematický soused osnuje, jak se všem pomstít za svůj zpackaný život. V průběhu takového dne je testována odolnost vzájemných pout odhalujících pevnost a křehkost vztahů utvářených tradicemi, láskou i křivdami.

10

září


Koncept: Jiří Ondra, Barbora Kamenická Pokorná, Veronika Svobodová
Režie: Jiří Ondra
Scéna a kostýmy: Veronika Svobodová
Hudba: Marek Doubrava
Dramaturgie: Barbora Kamenická Pokorná
Produkce: Barbora Kalinová
Výkonná produkce: Martina Štětinová
Vyrobily dílny Divadla Drak: Roman Beran, Michaela Kudelková, Hana Kopová, Leyla Hruška Ottová, Štěpán Uherka
Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Dominik Linka, Milan Hajn, Petr Seiner, Jan Tomáš, Libor Petr

Tichohoří Gumák je nejvyšším pohořím na ostrově Velký Labuan. Uprostřed je stále činná sopka Mount Holin, jejíž sopouch bez přestání chrlí do nebe nehasnoucí lávu fantazie. Místní lid o celkovém počtu šesti obyvatel (z toho tři zajišťují obživu rybolovem zvuků a světel) zaměstnává především pastva vlastních nápadů na kruhovité ploše zhruba o velikosti dětského pokojíku. Když nápad uteče z kyblíku nebo ze sítě, nedá se nic dělat. Nastává krátké období Ticha. Ticho je krásné. V Tichu se nad ostrovem snášejí hejna hvězd a ananasů a jeho obyvatelé nedočkavě vyhlížejí nové malé osadníky, kteří se spolu s těmi většími vyloďují těsně před Břinkokobraním. Všichni obyvatelé Tichohoří Gumák jsou přívětiví, pošetilí, neměří dvojím metrem, nemalují čerta na zeď a hlavně nesoudí (sebe ani tebe).

Autorský projekt režiséra Jiřího Ondry, scénografky Veroniky Svobodové, hudebníka Marka Doubravy a dramaturgyně Barbory Kamenické Pokorné je vůbec první inscenací Divadla Drak, která je určená dětem již od šesti měsíců a jejich dospělému doprovodu. Nenarativní inscenace volně inspirovaná výtvarnou a grafickou poezií, tvorbou absurdní, surrealistickou, dadaistickou, výtvarným art brutem, nonsensem i dětskými říkankami nabízí příležitost pro prvotní setkání s uměním a jedinečnou možnost tak citlivě uvést miminka do světa divadelní imaginace po boku jejich nejbližších. Inscenace tak navazuje na celosvětový trend Divadla pro nejmenší diváky od tří měsíců do tří let (Theatre for Early Years), který se v posledních letech začíná etablovat i na českých jevištích, získává na oblibě u diváků a stává se vyhledávaným způsobem společného trávení času rodin s batolaty.


10

září


Zveme vás na další testovací den Mensy ČR pro děti 5–13 let. S sebou si vezměte psací potřeby. Další informace a přihlášky na testování najdete na http://www.mensa.cz/testovani-iq/. Každý, kdo se zúčastní mensovního testu, dostane potvrzení o absolvování s udaným IQ. Pokud testovaný dosáhne IQ nad 130, bude mu nabídnuto členství v Mense. Poplatek za testování pro děti je 300 Kč.

10

září


Koncept: Jiří Ondra, Barbora Kamenická Pokorná, Veronika Svobodová
Režie: Jiří Ondra
Scéna a kostýmy: Veronika Svobodová
Hudba: Marek Doubrava
Dramaturgie: Barbora Kamenická Pokorná
Produkce: Barbora Kalinová
Výkonná produkce: Martina Štětinová
Vyrobily dílny Divadla Drak: Roman Beran, Michaela Kudelková, Hana Kopová, Leyla Hruška Ottová, Štěpán Uherka
Hrají: Barbara Jarkovská Humel, Dominik Linka, Milan Hajn, Petr Seiner, Jan Tomáš, Libor Petr

Tichohoří Gumák je nejvyšším pohořím na ostrově Velký Labuan. Uprostřed je stále činná sopka Mount Holin, jejíž sopouch bez přestání chrlí do nebe nehasnoucí lávu fantazie. Místní lid o celkovém počtu šesti obyvatel (z toho tři zajišťují obživu rybolovem zvuků a světel) zaměstnává především pastva vlastních nápadů na kruhovité ploše zhruba o velikosti dětského pokojíku. Když nápad uteče z kyblíku nebo ze sítě, nedá se nic dělat. Nastává krátké období Ticha. Ticho je krásné. V Tichu se nad ostrovem snášejí hejna hvězd a ananasů a jeho obyvatelé nedočkavě vyhlížejí nové malé osadníky, kteří se spolu s těmi většími vyloďují těsně před Břinkokobraním. Všichni obyvatelé Tichohoří Gumák jsou přívětiví, pošetilí, neměří dvojím metrem, nemalují čerta na zeď a hlavně nesoudí (sebe ani tebe).

Autorský projekt režiséra Jiřího Ondry, scénografky Veroniky Svobodové, hudebníka Marka Doubravy a dramaturgyně Barbory Kamenické Pokorné je vůbec první inscenací Divadla Drak, která je určená dětem již od šesti měsíců a jejich dospělému doprovodu. Nenarativní inscenace volně inspirovaná výtvarnou a grafickou poezií, tvorbou absurdní, surrealistickou, dadaistickou, výtvarným art brutem, nonsensem i dětskými říkankami nabízí příležitost pro prvotní setkání s uměním a jedinečnou možnost tak citlivě uvést miminka do světa divadelní imaginace po boku jejich nejbližších. Inscenace tak navazuje na celosvětový trend Divadla pro nejmenší diváky od tří měsíců do tří let (Theatre for Early Years), který se v posledních letech začíná etablovat i na českých jevištích, získává na oblibě u diváků a stává se vyhledávaným způsobem společného trávení času rodin s batolaty.


10

září


Beseda nejenom o tolik diskutovaných Průzkumnících

Autor: Michal Gabriel

Sochař a vysokoškolský učitel, bývalý děkan Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Absolvoval SUPŠ v Praze a AVU v Praze, obor Sochařství. V roce 1987 založil spolu s dalšími umělci neformální uměleckou skupinu Tvrdohlaví. Od roku 1998 působí jakožto docent na Fakultě výtvarného umění VUT v Brně, vyučuje i na Vysoké škole uměleckoprůmyslové škole v Praze. V roce 1995 za svoji tvorbu obdržel prestižní cenu Jindřicha Chalupeckého. V roce 2009 byl jmenován profesorem.

Dílo: Průzkumníci
Sochy Průzkumníků vznikly jako prostorová kresba zachycená tahy hliníkových hadic, fixovaných do konečných tvarů modelovací epoxidovou pryskyřicí. Každá ze tří figur je v jiné fázi pohybu, společně pak tvoří dynamický celek. Iluzivně kráčejí po vodě, jejich zrcadlení ve zčeřené hladině řeky posouvá instalaci o stupeň výše oproti klasické „statické“ prezentaci v galerii.

Setkání v 17:00 hodin na náplavce s vyhlídkou na sochy.
Beseda v 17:30 v café Náplavka.

Vstup zdarma

10

září


Přednáší: PhDr. Jana Jebavá

Osudový antický mýtus, který symbolizuje věčná dramata lidské existence a odvěké lidské psychiky. Staří Řekové si vyprávěli nevšední příběhy a báje. Všem, kteří jsou vyznavači krásy, patří tyto příběhy a umělecká zobrazení. Umělci v různých epochách do nich vložili i svůj životní příběh, např. Giovanni Bellinni, Tizian Veccelli, Albrecht Dürer, Petr Pavel Rubens, Nicolas Poussin, Camille Corot, Auguste Rodin, Marc Chagall nebo Josef Šíma.

Vstupné 80/50 Kč
Přednáška proběhne v 17.00 hodin v konferenčním sále v 5. NP. Vstupenky lze zakoupit v 1. NP knihovny u pultu nebo online na HKpoint.cz.

10

září


Snímek s názvem Beetlejuice Beetlejuice vypráví příběh tří generací rodiny Deetzových, které se po nečekané rodinné tragédii vracejí domů do Winter River. Život Lydie, kterou stále pronásleduje Beetlejuice, se obrátí vzhůru nohama, když její vzpurná dospívající dcera Astrid objeví na půdě tajemný model města a omylem se otevře portál do posmrtného života. V obou říších se rodí problémy a je jen otázkou času, kdy někdo třikrát vysloví Beetlejuicovo jméno a rozpustilý démon se vrátí, aby rozpoutal chaos jemu vlastní.

10

září


MIKI je příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi.

10

září


Ponořte se do světa hudby s Antikvartetem Dušana Vančury, který vás provede svým jedinečným repertoárem napříč žánry a staletími. Skupina, založená v roce 1962 jako studentská recese, se po padesáti letech nečinnosti vrátila na scénu v roce 2013, aby znovu rozdávala radost svou hudbou. Koncerty zahrnují vše od klasické čtyřhlasé sborové literatury přes lidové písně a spirituály až po soudobé moderní skladby, čímž vytvářejí hudební zážitek pro každého posluchače.
Antikvartet

10

září


Dobový film Vlny režiséra Jiřího Mádla ukáže napínavé a doposud utajené příběhy novinářů Československého rozhlasu. Na konci 60. let, kdy zněl z rádiových vln rokenrol a studentské revolty měnily svět, nastoupí starší z bratrů do prestižní redakce rozhlasu. Záhy se ocitne v nebezpečném souboji redaktorů a tajných služeb. Ve víru událostí půjde brzy všem o život a hlavní hrdina stojí před drsnou volbou: ochránit bratra, nebo pravdu a kolegy? Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů mezinárodní redakce Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu.

10

září


Fire Like Fire je nový projekt vokalistky a skladatelky Cinder a improvizátora Petra Vrby. První jmenovaná stojí především za Cindytalk, menším kultem z 80. let, který se od nekonvenčního post-punku a gotiky postupně propracoval k postindustrialu a na zásadní značku Editions Mego. Vedle toho je třeba zmínit účast v superskupině This Mortal Coil labelu 4AD a také v Becoming Animal, spolupráci s Massimem Pupillem z Zu, kde se Cinder ve velkém stylu vrátila ke zpěvu. Vrba je pak coby hudebník i organizátor zásadním účastníkem české i evropské improvizační scény. Jako trumpetista a hráč na elektroniku je schopný na vysoké úrovni operovat jak v hájemství rozšířených technik a rozvolněných či rovnou rozbitých struktur (Pražský improvizační orchestr, IQ+1 atd.), tak v kontextu droneu nebo rytmičtější elektroniky (Boyse či kolaborace s Kultem masek). Jejich hudební setkání slibuje experimenty ve zvukové psychogeografii nepřátelského terénu. Čekejme temné plochy a zpěv Cinder, zároveň baladický a majestátní. Čekejme dynamický pohyb mezi melancholií zefektované trubky i folkových náznaků a mezi tribálními rytmy a rozlámanou elektronikou. Čekejme emoce a zvuk, které nezůstanou na povrchu. (Jan Starý).
Tento koncert se koná s podporou Ministerstva kultury České republiky a statutární města Hradec Králové.

10

září


Zabijačka se u stařečků na Osoblažsku koná každý rok. Je to jediný den v roce, kdy se sejde celá rodina, aby si zanadávala, pojedla, popila a prostě jenom žila. Letos je ale všechno jinak. Děda od rána přešlapuje a neví, jak zeťákovi Karlovi oznámit, že je to zabijačka poslední. Karlově dceři Romaně chybí máma a její sestře Lucii se rozpadá manželství. Její syn Dušan neví jak se ve srážkách ženského a mužského světa orientovat, strýc Šupina od rána nebezpečně nasává, řezník Tonda tají, že má navlhlé patrony a problematický soused osnuje, jak se všem pomstít za svůj zpackaný život. V průběhu takového dne je testována odolnost vzájemných pout odhalujících pevnost a křehkost vztahů utvářených tradicemi, láskou i křivdami.

3
-
31

prosinec


Stálá expozice provede návštěvníky historií města od pravěku až po období první republiky a umožní jim nasát atmosféru života v jednotlivých obdobích. Celkový dojem expozice podtrhují multimediální interaktivní prvky. Připraven je i doprovodný program pro školní skupiny a širokou veřejnost.
 
K městu českých královen
První část expozice ve druhém nadzemním podlaží muzea návštěvníkům ozřejmí význam Hradce Králové jako jednoho z nejstarších právních měst a představí také urbanistickou výstavbu města v období 13. – 16. století. Sál bude představovat Velké náměstí s dobovými řemesly a každodenností.
 
K pevnosti
Druhá část expozice ve druhém nadzemním podlaží muzea přiblíží život královéhradeckých obyvatel v období bastionové vojenské pevnosti až do války z roku 1866, která představuje pomyslnou tečku za pevnostním obdobím.
 
K Salonu republiky
Třetí část expozice ve třetím nadzemním podlaží muzea přiblíží ve dvou sálech moderní epochu v dějinách města, a to od obnovy dynamického rozvoje Hradce v posledních desetiletích 19. století až do poloviny 40. let 20. století, kdy město dosáhlo dnešních kontur. 

výstava

5
-
27

duben
-
říjen


Po delší době bude Muzeum východních Čech v Hradci Králové hostit výstavu žijícího umělce - světoznámé a uznávané výtvarné umělkyně Míly Fürstové.

Nápad uspořádat tuto výstavu byl velmi prozaický. Po dvaceti pěti letech od své první výstavy v Hradci Králové chtěla umělkyně představit svá díla ve městě, kde vyrůstala a snila svůj sen o kariéře výtvarnice. Muzeum východních Čech nabídlo své prostory a Míla tuto nabídku přijala.
 
Výstava s názvem Taj jemnosti aneb návraty domů si klade za cíl seznámit návštěvníka s osobností Míly Fürstové, s její životní cestou, která je neodmyslitelně spjatá s její prací, a tím představit její tvorbu v co nejucelenějším formě. Zastoupena budou díla ze středoškolských let, z dob, kdy studovala v Londýně nebo učila na prestižní škole v Cheltenhamu.
 
Výstava poskytne jedinečnou možnost pozorovat vývoj autorčiny tvorby, experimentování s novými technikami, jako je tisk na sklo či plexisklo, který dílům propůjčuje až éterický nádech zobrazované skutečnosti, nebo prořezávání grafik, vytváření hloubky, a tím i třetího rozměru obrazu. Míla si ráda hraje s barevnými variacemi obrazů, jimiž stupňuje nebo zvýrazňuje daný motiv.
 
Každý umělec reflektuje ve své tvorbě niterné prožitky, dění ve společnosti nebo ve světě. Nejinak je tomu i u Míly, která velmi často používá jednotlivé skutečné prvky, jež různě skládá do větších celků. Drobnými motivy tak vytváří monumentální díla pro grafiku spíše netypická. Míla čerpá inspiraci pro svou tvorbu ze svého života, dětství, mateřství a přírody, proto jsou její práce velmi poetické a osobní.

výstava

28
-
12

duben
-
říjen


28/04/24–12/10/25
kurátorka: Petra Příkazská
Vernisáž výstavy: 27/04 v 15:00
Komentovaná prohlídka: 13/06 od 17:30
 
Sběratelství výtvarného umění je jednou z činností, jíž moderní člověk může realizovat sám sebe. Svoje zájmy, záliby a názory na to, co je dobré, kvalitní, smysluplné či krásné propisuje do universa rozrůstající se sbírky. Vytváření sbírky je otevřený a dynamický proces, jehož výsledek není předem znám, neboť spolu s kolekcí se také prohlubují znalosti a zkušenosti sběratele o daném tématu, a tím se postupně proměňuje i její budoucnost.
 
Výstava Jak sbírat umění představí divákovi celoživotní dílo Karla Tutsche (1941–2008), znalce, sběratele a neortodoxního neúnavného podporovatele mladých výtvarníků, jenž po více jak čtvrt století na vlastní náklady provozoval galerii Na bidýlku a svou činností přispíval k propagaci českého umění v zahraničí a naopak.
 
Výstava bude rekonstrukcí Tutschovy cesty od amatérského sběratele drobné grafiky a ex libris po uznávaného znalce a majitele jedné z nevýznamnějších sbírek své doby. Kromě toho jednotlivá umělecká díla, jež se rozhodnutím sběratele ocitla v malém brněnském bytě, dohromady vytváří subjektivní, a tím i neopakovatelnou encyklopedii českého umění od poloviny 60. let 20. století do roku 2008, završenou kapitolou věnovanou berlínské výtvarné scéně raných nultých let, která v té době zažívala svůj největší rozmach a kam se sjížděli začínající umělci z celé Evropy.
 
Sbírka byla zakoupena GMU roku 2021 s podporou KHK a následujícího roku doplněna o soubor originálních kreseb ke katalogům galerie Na bidýlku.

výstava

8
-
24

červen
-
říjen

17
-
20

červen
-
září


Výstava probíhá od 17. 6. do 20. 9. 2024 v Galerii Na Mostě.
 
Vernisáž výstavy 17. 6. v 16:00 hodin.

MARKÉTA ŠKOPKOVÁ vystudovala Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze, Atelier keramiky a porcelánu a Soukromá studia fresky a ilustrace v Itálii.
 
Zabývá se volnou i užitkovou keramikou, vytváří figurální plastiky, dekorativní a zahradní keramiku, fontány, žardiniéry, svítilny. Věnuje se i tvorbě medailí, maluje fresky a ilustrace. Je autorkou malované Křížové cesty pro hřbitovní kostel v Broumově a nástěnné výzdoby hřbitovní kaple v Šestajovicích u Jaroměře. Zúčastnila se III. hrnkového sympozia v Dubí /1993/, VII. keramického sympozia v Lučenci /1995/ a XXIV. keramického sympozia v Bechyni /2010/. V poslední době se věnuje také tvorbě smaltovaných a textilních obrazů. V současnosti působí také v Umělecké kolonii Bastion IV v Josefově.

Markéta Škopková - Smaltované obrazy a keramika

21
-
19

červen
-
leden


21/06/24–19/01/25
kurátorky: Lujza Kotočová, Pavlína Morganová | Prostor

komentované prohlídky:
čtvrtek 25/07/2024 v 17:30
sobota 05/10/2024 v 15:00
čtvrtek 16/01/2025 v 17:30

Britský umělec Henry Moore (1898–1986) je považován za autoritu modernistického sochařství. Svým dílem ovlivnil tvorbu řady jednotlivců i celé umělecké tendence. Výstava v podrobné chronologii zkoumá diplomatický rámec i další mechanismy provázející prezentaci a recepci Moorovy tvorby v kontextu kulturní studené války. Především však sleduje vliv jeho díla na československé sochařství ve druhé polovině 20. století. Prezentuje známé i méně známé osobnosti z centra i regionů, které se Moorovou tvorbou nechaly inspirovat a rozpracovávaly jeho postupy zaměřené na práci s biomorfními tvary, s vnitřním a vnějším prostorem sochy či rozvíjely plasticitu na hraně mezi abstrakcí a figurací.
 
Do výstavy se podařilo zapůjčit několik originálů děl Henryho Moora. Vedle nich jsou instalována díla československých sochařů a sochařek představující sondy do rozličných tvůrčích poloh. Téměř stovka plastik a prací na papíře je uspořádána do vzájemně se prolínajících skupin tematizujících dominantní impulzy Moorovy tvorby a představujících československé sochařství z nové perspektivy.
 
Výstavu doplňuje a rozvíjí stejnojmenná odborná publikace, která v širokém politicko-společenském a uměleckohistorickém záběru reflektuje autorův vliv na československé sochařství ve specifických podmínkách státního socialismu.
 
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

výstava

21
-
6

červen
-
říjen


kurátor: Miloš Vojtěchovský | Bílá kostka

spolupráce: David Lipovský
fotografie: Zdeněk Merta

Výstava Loutky & židle v prostoru Bílé kostky je imaginativní procházkou loutkářským ateliérem. Diváci se mohou seznámit s různými kapitolami tvorby umělecké a životní dvojice Věry a Františka Vítkových, prohlédnout si autorské i společné práce a zaposlouchat se do tikání, šramocení a cinkání hracích i nehracích mechanismů. Instalace zahrnuje ukázky divadelních artefaktů a propriet a vytváří působivý prostor s kresbami, obrazy, mechanickými konstrukcemi, panoptikem loutek a sbírky starých židlí.
 
V roce 2017 získali Vítkovi za svou uměleckou práci evropského významu cenu Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství. Není náhoda, že toto dílo vznikalo v regionu, kde dnes působí největší amatérská loutkářská komunita v Čechách a kde se prastaré umění vedení loutky, řezbářství a tajemství mechanického divadla a betlémů těší dlouhé a bohatě rozvětvené tradici, předávané od baroka až do 50. let minulého století z generace na generaci.
 
Věra Říčařová Vítková (*1936) mezi lety 1951 a 1955 vystudovala Střední průmyslovou keramickou školu v Bechyni a v roce 1959 loutkářskou katedru DAMU v Praze. Ve stejném roce dostala nabídku angažmá v týmu nově založeného Východočeského loutkového divadla v Hradci Králové (později DRAK), kde se potkali s Františkem Vítkem.
 
František Vítek (*1929) v roce 1948 získal v Brně výuční list řezbářský od mistra Jaroslava Vaňka, roku 1951 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, odkud ale po jednom semestru odešel. V roce 1958 nastoupil do Východočeského loutkového divadla v Hradci Králové, kde se společně s Věrou podílel na řadě místně i mezinárodně úspěšných inscenací.
 
V roce 1981 bylo vedení divadla DRAK donuceno oba propustit a Vítkovi se od té doby protloukali jako umělci na volné noze. V době normalizace spolupracovali s divadlem Theater am Faden ve Stuttgartu. Po roce 1990 podnikli několik úspěšných zahraničních turné, například do Stockholmu, Antverp, Utrechtu, New Yorku, Tokia a Jokohamy. Slavným a posledním výstupem jejich práce se v posledních 40 letech stalo neustále se proměňující představení Piškanderdulá, podtitul Josefe!
 
 
 
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

výstava

21
-
6

červen
-
říjen


kurátorka: Tereza Špinková | Černá kostka
 
Tears for Fears je britská synthpopová hudební skupina založená v 80. letech minulého století. Její jméno je inspirováno tzv. primární terapií, rozvíjenou americkým psychologem Arthurem Janovem. Ta je založena na zkoumání potlačených bolestí z dětství, které můžou být příčinou problémů přetrvávajících do dospělosti. „Slzy místo strachu“ pak odkazují k představě pláče jako ozdravného způsobu, jak se zbavit strachu či úzkostí. Aspekt vyrovnávání se s (environmentálním) žalem i skrze apropriaci popových písní je úzce spjat se životem multimediální umělkyně Juliany Höschlové a do její tvorby se propisuje už několik let. Klíčovou inspirací pro výstavu je motiv vody ve formě potoka v místě autorčina bydliště. Jeho podoba a zvuk se však s postupující klimatickou změnou proměňují a hmatatelně tak otvírají otázky: jak se vyrovnávat s mizením něčeho, nad čím nemáme kontrolu? Jak oplakávat tak, abychom nezůstali v pasivní rezignaci a naopak získali sílu nacházet nové cesty? Dokážeme se smířit s tím, že podoba světa, na kterou jsme zvyklí, už neplatí a život se v některých oblastech stává nemožným?
 
Juliana Höschlová do prostoru Černé kostky přenáší svou zkušenost upřímného a ryzího žití v souladu s konkrétním místem v Krkonoších, jehož se stala součástí. Uprostřed místnosti tak nechává zářit skleněný klenot ve tvaru řečiště potoka z údolí, v němž žije, naplněný jeho vodou. Instalace zahrnuje také zářivě barevné malby silně ohrožených druhů krkonošských květin. Ve vystaveném videu Everybody Wants to Rule the World autorka přetváří stejnojmennou píseň od zmíněné kapely v mírně hororovou esej s nadějnými záblesky, zároveň zdůrazňující stesk po něčem, co mizí. Skrze umělecký jazyk nachází umělkyně možnosti, jak se zbavit strachu z budoucnosti a zkusit se nebát konat, a to dohromady v propojení s dalšími, i mimolidskými bytostmi. Jelikož pozdě je, ale stále jsme tu spolu a stále je co dělat pro to, aby nebylo ještě hůř.
 
JULIANA HÖSCHLOVÁ (*1987) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, během studií absolvovala roční stáž na Tchaj-wanu a nyní žije a pracuje v Krkonoších. Dlouhodobě se zajímá o vztah mezi člověkem a prostředím, ve kterém žije. V roce 2010 získala cenu NG 333. Na domácí scéně vystavovala v Národní galerii Praha, v Domě umění města Brna, v galerii GAMPA, v experimentálním prostoru NoD, MeetFactory, Karlin Studios nebo v Galerii 35m2. V zahraničí např. v Akademie Graz v Rakousku, na bienále v Oděse, v Pince project v Budapešti, v galerii VT Artsalon v Tchaj-peji, v islandském Reykjavíku a letos také na mezinárodní přehlídce umění TIVA v Tchaj-peji. Zúčastnila se řady rezidenčních pobytů v zahraničí: v Rakousku, Maďarsku, na Tchaj-wanu nebo na Ukrajině. Je spoluzakladatelkou projektu Návštěva, který se zaměřoval na prezentaci video-artu s potenciálem kritického myšlení, a v roce 2010 realizovala projekt mapující tchaj-pejskou současnou uměleckou scénu Field / Políčko. Krátce před pandemií se také podílela na organizaci platformy Umění pro klima.
 
 
 
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

28
-
27

červen
-
duben


Kdo by neznal Kelty, jejich oppida a společnost?
 
Doklady jejich přítomnosti pochází z celé republiky, avšak velká část východních Čech se nachází mimo centrum našeho keltského světa. Výstava představí právě tyto okrajové oblasti a zodpoví otázku, jestli zdejší krajinou chodili druidové nebo zde keltské lišky dávaly dobrou noc.

výstava

1
-
27

červenec
-
září


Jáchymovu tvorbu lze chápat jako svět stvořený z mnoha světů, neboť svou tvůrčí inspiraci fascinovaně proplétá disciplínami jako filozofie, matematika či fyzika.   Snahu o proniknutí k podstatě skutečnosti zobrazuje skrze symboly - sugescí podstaty.   
 Divák tak ve výstavě Mirroring of Principles objeví reliéfy s názvem: „Went to Play Golf /Hole Disappeared“, „Mechanical and Parasitic Tendencies“, „Life Cycle /Decompossed“. Jáchymovu výtvarnou produkci si můžeme dovolit vměstnat do slova/předpony
. Jelikož autor vytváří vlastní meta-jazyk na základně systematického uspořádání svých znalostí a jejich záměrně tvůrčím rozpadem. Okouzlen prostorem podobně jako Alice in Wonderland, zaznamenává a odlévá své myšlenkové procesy do betonových reliéfů, hlav i maleb. Jáchym Šimek je v současné době studentem Akademie výtvarných umění v Praze. 
 
 

Jáchym Šimek - Mirroring of Principles /Slowly Moving Melting Machines

1
-
28

srpen
-
září


* změna programu vyhrazena
AC klub - program na srpen, září

13
-
10

srpen
-
listopad


V roce 2024 si připomínáme 100 let od povýšení hradeckého Pražského Předměstí na město. 

Roku 1890 se oddělením od Kuklen stalo Pražské Předměstí samostatnou politickou a katastrální obcí a začal jeho postupný stavební a hospodářský rozvoj.
 
Již před I. světovou válkou Pražské Předměstí počtem domů i obyvatel výrazně nezaostávalo za vlastním Hradcem Králové a z dřívější malé spíše zemědělské obce se i vnějším vzhledem stávalo město. Rozhodnutí vlády ČSR z 16. října 1924 o povýšení Pražského Předměstí na město tyto skutečnosti jen potvrdilo.
 
Nové město mělo zemědělsko-průmyslový charakter. V severní a střední části se nacházely průmyslové podniky, jižní oblasti, zejména Farářství, měly venkovský ráz. Oblast kolem Nerudovy ulice s vilovou zástavbou nabývala rezidenčního charakteru „lepší čtvrti“. Protože území Pražského Předměstí zahrnovalo i vlakové nádraží, plnilo rovněž úlohu vstupní brány do Salonu republiky, tedy do vlastního Hradce Králové. 
 
Cílem výstavy je připomenout méně známé skutečnosti, sídelní vývoj této části Hradce Králové, ale také významné stavby a průmyslové podniky spjaté s Pražským Předměstím.

Pražské Předměstí 1924-2024 - město na předměstí
výstava

30
-
13

srpen
-
září


"Pozorování měnící se krajiny kolem nás / zvuky, vítr, stromy, ptáci, slunce co svítí do očí, třpytí se na vodní hladině."

- Gréta Ulmová - Terezie Rausová - Chloe Burkiewitz - Manka Lustigov - Jakub Černý

kurátor: Alžběta Krchová

Výstava nejmladší generace současných umělců odrážející aktuální témata doplňuje prostory objektu a je přístupná během všech
programů akce S Ý P K A 2 o 2 4.

výstava

1
-
30

září
-
říjen


¨* změna programu vyhrazena
Mood - program na září/říjen

1
-
27

září


* změna programu vyhrazena
Club La Fabrique - program na září

2
-
22

září


Výstava nejlepších výtvorů z výtvarné soutěže se stejnojmenným názvem, kde měli možnost tvořit svá díla děti předškolního stupně, prvního a druhého stupně základních škol a mládež ze středních škol. Jak ztvárnili svoji představu o budoucnosti Evropy a České republiky? Výstava je přístupná v otevírací době dětského oddělení knihovny.
výstava

2
-
29

září
-
říjen


Obrazy Jana Dingy člověk vnímá pozvolna a nenápadně. Skrze hru barev a tvarů se stávají pocitem. Nenechte si ujít tuto výstavu a přijďte nasát výtvarnou atmosféru. Pokud se vám některý obraz velmi zalíbí, tak je možnost koupě. Vernisáž výstavy se uskuteční 2. 9. od 17:00 a v rámci vernisáže vystoupí harfistka Antónia Petráková. Vstup volný.

2
-
30

září
-
říjen


Markéta Abrahamová se věnuje umělecké fotografii 3 roky. Z jejich snímků na vás dýchne spoustu emocí, které většinou neradi sdílíme s ostatními, či se za ně stydíme. Fotografie vyprávějí její životní příběh, ve kterém se jistě mnoho z vás zhlédne. Vstup volný.
výstava

2
-
26

září


Přijďte se podívat na výstavu, která se věnuje tématu náhradního rodičovství. Dozvíte se základní informace o všech typech náhradního rodičovství, jako je pěstounská péče, přechodná pěstounská péče, osvojení, hostitelská péče a mnohé další. Velmi zajímavé jsou úryvky rozhovorů s pěstouny, kteří výstižně popisují, co pro ně pěstounství znamená. Nemáte v tématu jasno a chtěli byste se dozvědět více? Využijte této možnosti a přijďte navštívit jedinečnou výstavu. Výstava bude obohacena o příběhy rozhovorů k tématu mladých dospělých.
 
Výstava bude k vidění ve 2. NP v galerii Automat.
 
Dne 9. 9. 2024 od 14.00 do 16.00 hod. budete mít možnost konzultace se sociální pracovnicí, která se orientuje v tématu náhradní rodinné péče.
 
Zajímají Vás informace k tématu náhradního rodičovství? Podívejte se na FB „Staň se náhradním rodičem“.
 
Více informací na: www.stansenahradnimrodicem.cz

2
-
30

září


Dovolujeme si vás pozvat na výstavu fotografií Františka Stráníka, který je absolventem Hradecké fotografické konzervatoře. Věnuje se především fotografickým dokumentům a reportážím. Doposud vydal celkem 29 dokumentárních fotoknih pro archivační účely. Je autorem výstav nejrůznějších témat z církevního, divadelního, hudebního i občanského prostředí.
výstava

2
-
30

září


Krédem této výstavy je láska k člověku a námětem je obyčejný i neobyčejný život. Naše fotografie hovoří o radosti i smutku, o situacích veselých i vážných. Jaké jsou osudy lidí zachycených na fotografiích, jaká byla jejich minulost a co je potkalo poté, co jsme stiskli spoušť se už nedozvíme a naším přáním je jen zdraví a štěstí všem lidem dobré vůle.

Dáša a Petr Jílkovi, https://paranormalphotography.eu/

Jílkovi jsou také členy fotografické skupiny Alterna Magica, která se zabývá alternativními fotografickými technikami. https://www.alternamagica.cz/
Dáša a Petr Jílkovi - Foto Sapiens
výstava

2
-
23

září


Jóga je zdravá nejen pro naše svaly, ale je i příjemnou meditací, která se nám v dnešním světě více než hodí. Nejen, že nás příjemně protáhne, posílí střed těla a náš stabilizační systém, ale dostane do souladu našeho ducha a tělo. Každé pondělí od 17:00 do 18:00 cvičíme jógu s lektorkou Lenkou Holáskovou. Vhodné pro začátečníky i pokročilé. Karimatky a pohodlné oblečení s sebou. V případě nepřízně počasí je zajištěn náhradní prostor. Více informací na lholaskova.dap@gmail.com. Rezervace není nutná. Vstupné 130 Kč.

3
-
30

září
-
říjen


Přijďte na výstavu obrazů a výtvarných artefaktů vypovídajících o vnitřním světě lidí s duševními obtížemi, které vytvořili pacienti Psychiatrické kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové v rámci arteterapie. Můžete se těšit na vernisáž, která se uskuteční 24. 9. 2024 v 17:00. V rámci vernisáže bude také od 17:45 beseda s peer lektorem z Péče o duševní zdraví.
výstava

3
-
30

září


Vystavovány budou práce lidí s duševním onemocnění. 
Cesta za duševní pohodou

5
-
31

září
-
říjen


Výstava Jak semena putují krajinou na příkladu chráněných a ohrožených rostlin Krkonoš

  • Přijďte se podívat na výstavu Jak semena putují krajinou na příkladu chráněných a ohrožených rostlin Krkonoš
  • Panelovou výstavu zapůjčila Správa KRNAP.
  • Určeno pro zaměstnance, studenty a širokou veřejnost z Hradce Králové a okolí.

Kdy a kde:

  • od 5. 9.  do 31. 10. 2024
  • po−pá 7−16 hod., so−ne, svátky 10−18 hod.
  • Zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové, Botanická ulice
    (Zahrada sousedí s budovami Farmaceutické fakulty UK) - mapa.
  • Vstupné dobrovolné.

Pořadatelé:

  • Zahrada léčivých rostlin Farmaceutické fakulty UK
  • Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové

Jak semena putují krajinou
výstava

5
-
27

září


Hořická sochařská škola je jednou z nejstarších uměleckých škol. Byla zřízena v roce 1884, v letošním roce probíhají oslavy 140 let od založení. Škola do značné míry spoluovlivnila české kulturní prostředí, zejména jako přirozené centrum uměleckého vzdělávání. Může se pochlubit absolventy zvučných jmen, jako jsou např. Jan Štursa (1880–1925), Otakar Kubín (1883–1969) nebo Kurt Gebauer (1941). V rámci oslav probíhá řada výstav a akcí prezentujících vedle historie také současnost. Výstava v galerii U Přívozu je vyvrcholením oslav jubilea.
 
Vernisáž se koná 5. 9. v 17.00 hod. v galerii U Přívozu.

výstava

6
-
14

září
-
říjen


Výstava je k vidění do 14. října 2024.

Otevřeno pondělí až pátek 8 až 18.
Jan Kavan - Z hloubky (grafiky a kresby)
výstava

6
-
30

září

výstava

7
-
30

září
-
listopad


Zbyněk Janáček (1957) pochází z Jeseníku, žije a pracuje v Ostravě. V letech 1976–1981 absolvoval Filozofickou fakultu v Olomouci. Působil jako výtvarný redaktor v ostravských nakladatelstvích, v současnosti je dlouholetým pedagogem, děkanem a profesorem Fakulty umění Ostravské univerzity. Za své grafické práce získal řadu cen, včetně ocenění Grafika roku a Cena Vladimíra Boudníka. Věnuje se počítačové grafice, serigrafii a přesahům grafiky směrem k objektu a do prostoru.
 
Daniel Vlček (1978) se narodil ve Strakonicích, žije a pracuje v Praze. Studoval na pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, v malířském ateliéru Martina Mainera na FaVU VUT v Brně. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, kde prošel ateliérem malby Vladimíra Skrepla a intermediální školou Veroniky Bromové. Získal stáž na milánské Accademia di Brera. Je spoluzakladatelem pražské Galerie Ferdinanda Baumanna a klubu Berlínskej model. Malíř, hudebník a organizátor kulturního života je členem umělecké skupiny Guma Guar a hudebních skupin Střešovická kramle a ba:zel. V roce 2018/2019 zvukově interpretoval díla Františka Kupky u příležitosti výstav v pařížském Grand Palais a v Národní galerii Praha.

Nová perspektiva
Zbyněk Janáček překračuje limity grafického média směrem k objektu a novým technologiím. Před dvěma lety jsme na výstavě Konsonance mohli ocenit permanentní pohyb světla na metalických foliích nainstalovaných jako environment – prostředí. Aktuálně autor vystavuje dvě série, opticky úchvatné čtvercové digitální tisky „nových perspektiv“ z nedávné doby a spirálovitě roztáčené kruhy z mileniálního období. Do nových perspektiv již nevstupuje pozorující divák svým odrazem, ale má možnost se empaticky rozvlnit skrze antigravitační víry. Jednotlivé UV tisky na plexiskle vrství barevné pixely vystřelující od středu. Centrální část funguje jako kosmická černá díra, hmotné těžiště, úběžník. Rozvolněné transparentní okraje vznikly následkem rotací. Různě průhledné a různě deformované čtverce, z nichž je perspektiva vybudována, připomínají svou povahou akvarelová pole Paula Klea. Na to jsou ovšem příliš exaktní. Člověk se neubrání pocitu, že opustit původní grafický otisk ve prospěch precizní počítačové dokonalosti vyžaduje odvahu. Tisky nevznikly jako elektronicky generovaný obraz, byly cíleně vybudovány autorem v kompjuterovém prostředí grafických aplikací, jež jsou dílem člověka stejně jako tužka, papír nebo rydla. Janáček užívá valéry jedné barvy, rozpětí teplých tónů od žlutých přes oranžové až po červenou, kombinace spektrálních barev, i oba známé barevné modely, CMYK a RGB v malých, geometricky definovatelných překrývajících se ploškách. Protože v eukleidovské geometrii všechno do sebe zapadá, harmonie vyvolávají představu a zážitek krásy. Spodní emocionální bází ale interpretujeme i možnost exploze, imploze, kosmického kolapsu.

Zvuková teritoria
Přístup Daniela Vlčka charakterizuje široké rozpětí od provokativního umění, přes hudbu, zvuk, DJ mixy koláží a citací, až ke geometrii a k zájmu o krajinu ovlivněnou člověkem. Zabývá se archeologií médií, historie a interpretace audio a videozáznamu se otiskují do vlastní technologie malířské techniky. Zkratkou se dostává k propojení práce a technologie, k rozbředlým hranicím mezi lidským a strojovým. Vystavené obrazy pocházejí ze série „Drift Shift“, což bychom volně mohli přeložit jako „unášen změnou“. Vznikly vrstvením ploch a linií. Modulové křivky jsou dané rozměrem pneumatiky automobilu nebo vinylových desek (LP, SP, EP). Pokud objevíme podobnost s dílem klasika Klubu konkretistů Vladislava Mirvalda, je jisté, že jde o poctu, zároveň ale o obrácený postup. Lounský mistr pracoval pomocí dokonale zvládnuté geometrie a deskriptivy, ručně štětcem přidával jednu dokonalou linku za druhou. Daniel Vlček hnán touhou nebýt otrokem perfekce vychází z barevných ploch, v nichž začerstva paralelní linie odebírá speciálním gumovým štětcem. Výsledek připomíná diagramy, schémata, mechanické vlnění prostupující prostor, prismatický rozklad světla, které je vlnou i částicí. Zdrojem metody jsou možná trochu překvapivě přirozené přírodní procesy, cyklické vlny zvukových vibrací. Komorní formáty jsou experimentální, nesou proměnlivou emoci. Monumentální plátna znějí složitými harmoniemi s fluidními disharmonickými akcenty. 

Daniel vlček - Zvuková teritoria | Zbyněk Janáček - Nová perspektiva
výstava

7
-
1

září
-
říjen

výstava

PARTNEŘI TURISTICKÉHO INFORMAČNÍHO CENTRA