KALENDÁŘ AKCÍ-Turistické informační centrum Hradec Králové

Informační centrum nenese zodpovědnost za skutečný průběh zde inzerovaných akcí. Kalendář je průběžně aktualizován, přesto doporučujeme ověřit konání akce, čas, vstupné a volnou kapacitu na přiložených odkazech (po kliknutí na „Další informace\Zdroj a další informace“ dojde k přesměrování  zpravidla na stránku pořadatele). Změny v termínech a popisech akcí vyhrazeny. Přejeme příjemně strávený čas v Hradci Králové.


KALENDÁŘ AKCÍ

Přehledně poskytujeme informace o tom, jak trávit volný čas či kam zajít za kulturou v Hradci Králové. Zakoupíte u nás vstupenky na kulturní akce (nejen) v Hradci Králové. Přehled akcí najdete v kalendáři akcí.

          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30

červen 2024

4
-
31

červen
-
červenec


Vystavené fotografie vznikly na fotografickém workshopu v roce 2023, který pořádalo Centrum uměleckých aktivit Hradec Králové u příležitosti Mezinárodního divadelního festivalu REGIONY.
Atmosféra divadelního festivalu
výstava

16
-
2

únor
-
září


16/02/24–29/09/24
 
Kurátoři: Kateřina Křížkovská & Jan Florentýn Báchor | GVP
Vernisáž výstavy: 15/02/2024 v 18:00
 
Výstava Plastika drobná a drobnější: Josef Václav Škoda nabízí průřez drobnou plastikou z 20. až 40. let sochaře Josefa Škody. Prezentuje autorovy práce z rozličných materiálů: kamene, bronzu, cínu, dřeva, terakoty, vápence či sádry společně s jeho kresbami. Navazuje na předešlý výstavní projekt v Galerii Vladimíra Preclíka GMU – Stopy z bronzu a kamene: Josef Václav Škoda –, zaměřený na sochařovy klíčové realizace ve veřejném prostoru města Hradce Králové a jeho okolí. Intervencí ve výstavě Josefa Škody jsou malba od Bohumila Kubišty (Podobizna Ing. Václava Rejchla, 1908) a plastika Karla Nepraše (Soutok Labe s Vltavou jako mimoúrovňová křižovatka instalovaná, 2000–2001), instalovaná ve foyer GMU do 09/06/2024.
 
„Škodovy sochy nikdy nejsou formálně samoúčelné, vždycky jest jejich hlavním posláním ideový obsah, který sám určuje svoje zvláštní pojednání. Z obsahu a jeho funkce vyplývá forma, a to tak objektivní, že je přístupna vnímání každého, kdo má otevřené oči a srdce.“
 
(Dílo akademického sochaře Josefa Škody, katalog k souborné posmrtné výstavě, Hradec Králové, 1951)

výstava

5
-
27

duben
-
říjen


Po delší době bude Muzeum východních Čech v Hradci Králové hostit výstavu žijícího umělce - světoznámé a uznávané výtvarné umělkyně Míly Fürstové.

Nápad uspořádat tuto výstavu byl velmi prozaický. Po dvaceti pěti letech od své první výstavy v Hradci Králové chtěla umělkyně představit svá díla ve městě, kde vyrůstala a snila svůj sen o kariéře výtvarnice. Muzeum východních Čech nabídlo své prostory a Míla tuto nabídku přijala.
 
Výstava s názvem Taj jemnosti aneb návraty domů si klade za cíl seznámit návštěvníka s osobností Míly Fürstové, s její životní cestou, která je neodmyslitelně spjatá s její prací, a tím představit její tvorbu v co nejucelenějším formě. Zastoupena budou díla ze středoškolských let, z dob, kdy studovala v Londýně nebo učila na prestižní škole v Cheltenhamu.
 
Výstava poskytne jedinečnou možnost pozorovat vývoj autorčiny tvorby, experimentování s novými technikami, jako je tisk na sklo či plexisklo, který dílům propůjčuje až éterický nádech zobrazované skutečnosti, nebo prořezávání grafik, vytváření hloubky, a tím i třetího rozměru obrazu. Míla si ráda hraje s barevnými variacemi obrazů, jimiž stupňuje nebo zvýrazňuje daný motiv.
 
Každý umělec reflektuje ve své tvorbě niterné prožitky, dění ve společnosti nebo ve světě. Nejinak je tomu i u Míly, která velmi často používá jednotlivé skutečné prvky, jež různě skládá do větších celků. Drobnými motivy tak vytváří monumentální díla pro grafiku spíše netypická. Míla čerpá inspiraci pro svou tvorbu ze svého života, dětství, mateřství a přírody, proto jsou její práce velmi poetické a osobní.

výstava

28
-
12

duben
-
říjen


28/04/24–12/10/25
kurátorka: Petra Příkazská
Vernisáž výstavy: 27/04 v 15:00
Komentovaná prohlídka: 13/06 od 17:30
 
Sběratelství výtvarného umění je jednou z činností, jíž moderní člověk může realizovat sám sebe. Svoje zájmy, záliby a názory na to, co je dobré, kvalitní, smysluplné či krásné propisuje do universa rozrůstající se sbírky. Vytváření sbírky je otevřený a dynamický proces, jehož výsledek není předem znám, neboť spolu s kolekcí se také prohlubují znalosti a zkušenosti sběratele o daném tématu, a tím se postupně proměňuje i její budoucnost.
 
Výstava Jak sbírat umění představí divákovi celoživotní dílo Karla Tutsche (1941–2008), znalce, sběratele a neortodoxního neúnavného podporovatele mladých výtvarníků, jenž po více jak čtvrt století na vlastní náklady provozoval galerii Na bidýlku a svou činností přispíval k propagaci českého umění v zahraničí a naopak.
 
Výstava bude rekonstrukcí Tutschovy cesty od amatérského sběratele drobné grafiky a ex libris po uznávaného znalce a majitele jedné z nevýznamnějších sbírek své doby. Kromě toho jednotlivá umělecká díla, jež se rozhodnutím sběratele ocitla v malém brněnském bytě, dohromady vytváří subjektivní, a tím i neopakovatelnou encyklopedii českého umění od poloviny 60. let 20. století do roku 2008, završenou kapitolou věnovanou berlínské výtvarné scéně raných nultých let, která v té době zažívala svůj největší rozmach a kam se sjížděli začínající umělci z celé Evropy.
 
Sbírka byla zakoupena GMU roku 2021 s podporou KHK a následujícího roku doplněna o soubor originálních kreseb ke katalogům galerie Na bidýlku.

výstava

20
-
31

květen
-
srpen


Panelová výstava o jedovatých rostlinách, kterou poskytla Botanická zahrada hl. m. Prahy Ve spolupráci s Unií botanických zahrad ČR.
Jedovatá sezóna

1
-
31

červen
-
srpen


Přijďte se podívat na sbírku růží, která právě kvete v Zahradě léčivých rostlin Farmaceutické fakulty UK v Hradci Králové.
Nachází se zde okolo 80 odrůd růží v 600 kusech od různých šlechtitelů.

Určeno pro širokou veřejnost.

Růže v Zahradě léčivých rostlin
výstava

4
-
27

červen
-
srpen


Cvičení probíhá během 4. června – 27. srpna 2024.

Letní cvičení taiji a qigong se bude opět konat na střeše knihovny každé úterý od 17:00 do 18:00. Kurz je vhodný jak pro začátečníky, tak i pro pokročilé bez věkového omezení.

Lektory budou Lukáš Uram a Iva Kufr.

V případě nepřízně počasí je zajištěn náhradní prostor. Rezervace není nutná. 

Více informací na awudanghk@gmail.com.

Vstupné 150 Kč.

6
-
2

červen
-
srpen


Magistrát města Hradce Králové spolu s Klubem konkretistů KK3 připravili pro návštěvníky Gočárovy budovy Magistrátu a pro všechny milovníky umění druhou letošní výstavu z cyklu ARTPATRO. Výstavu najdete v obou křídlech, vždy v druhém a třetím mezipatře.
 
Tentokrát se ve stejném čase a prostoru sešli dva absolventi brněnské fakulty umění (FAVU VUT). Studovali v různé době a v různých ateliérech, přesto můžeme vnímat jistou blízkost, danou nejenom jejich místem narození a školení. Ladislav Jezbera musel ubrat ze svého obvykle monumentálního výrazu, ale i v instalaci komorní jeho střídmý rukopis už dobře poznáme. Hradecký rodák Břetislav Malý se vloni na podzim představil ve Škroupovce svou aktuální prací, ale nyní uvidíme instalaci, která z malby a nauky o světle a barvě vychází skutečně čarovně.
 
 
6. 6. – 2. 9. 2024
 
Vernisáž: ve středu 5. června 2024 v 17 hodin
 
Kurátor: Martina Vítková
 
Dramaturg: Jana Vincencová
 
 
Růže chce být růží
Ladislav Jezbera se pro svou instalaci do budovy navržené Josefem Gočárem nechal inspirovat nerealizovanými projekty tohoto architekta klíčového pro Hradec Králové. Protože není malíř, musel se umělec se stěnou ArtPatra vyrovnat prostřednictvím reliéfu nebo závěsného objektu. Základním principem instalace je světlo. Pracuje s transparencí bílého plexiskla prosvětleného jednotlivými body. Světelné body napájené slunečním svitem skládají obrys plánované stavby dívčí školy a galerie. Zavěšené geometrické hliníkové soustavy vytvářejí na bílé zdi stín. Jako kdyby architektura prorůstala zdí. Jezbera, podobně jako Gočár, se soustředí nejen na geometrii prostoru, ale i na jeho topologii, je pro něj důležitá souvislost, kompaktnost a spojitost. A zároveň také přirozený účel, růže chce být růží.
 
Kompletní prostor v barevném kontextu
Aluminiové osmistěny hradeckého rodáka Břetislava Malého vycházejí z malby, ale překračují ji. Vyžadují hloubku, aby nám nabídly iluzi osmi různě probarvených ploch. Ve skutečnosti jde o monochromy (jednobarevné, stejnobarevné obrazy). Barva se mění v závislosti na pozici pozorovatele. Expandované malby obsazují stěnu a zdá se, jakoby se roztáčely. Oktogon je velice
blízký kruhu. Obsahuje osm rovnoramenných trojúhelníků. Podle prastaré symboliky osm paprsků a osm trojúhelníků představuje energie čtyř přírodních živlů, násobené jejich duální povahou (pozitivní i negativní). Osmička byla v minulosti považována za dokonalé číslo, představuje úplnost, dovršení, sjednocení protikladů. Při pohledu na roztančenou zeď ArtPatra je nám jasné proč.
 
Ladislav Jezbera (1976, Hořice v Podkrkonoší) je nefigurální sochař a autor instalací, který používá často pro sochařství neobvyklé materiály a hmoty tradiční (kámen, mramor) zpracovává netradičně. Absolvoval Střední průmyslovou školu kamenickou a sochařskou v Hořicích v Podkrkonoší a Fakultu výtvarných umění na VUT v Brně v ateliéru socha–prostor–instalace Jana Ambrůze. Působí jako pedagog Střední školy kamenicko-sochařské v Hořicích. Vyučoval také na SUPŠ hudebních nástrojů v Hradci Králové a na SUPŠ v Brně. Žije a pracuje v Hřídelci u Lázní Bělohrad. Člen KK3.
 
Břetislav Malý (1985, Hradec Králové) je malíř, jehož práce stále výrazněji expanduje do prostoru. Vychází z nauky o světle a barvách, z fyziky i filozofie. Absolvoval Fakultu výtvarných umění v Brně v ateliéru Tomáše Lahody a Petra Veselého. Studoval také na Akademii umění v polské Poznani u Wlodzimierza Dudkowiaka a na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě v ateliéru malby Klaudie Kosziby. Vyučuje technologii malby na FAVU VUT v Brně. Žije a pracuje v Brně a v Polešovicích. Od minimalistických maleb došel až k ocelovým objektům. Host KK3.

Růže chce být růží - Ladislav Jezbera | Kompletní prostor v barevném kontextu - Břetislav Malý
výstava

8
-
24

červen
-
říjen

12
-
3

červen
-
srpen


obrazy, grafika

Adolf Born, Eva Filipová, milan Hencl, Pavel Hubáček, Jiří Slíva, Pavel Matuška
Úsměvy
výstava

13
-
16

červen
-
srpen


Výstava Czech Nature Photo 2023 je jedinečnou příležitostí pro milovníky přírody a fotografie, aby prozkoumali krásy přírody skrze objektiv špičkových fotografů. Tato poutavá kolekce snímků zobrazuje rozmanitost přírody po celém světě. Vernisáž se koná za podpory Královéhradeckého kraje v galerii U Přívozu 12. 6. v 17.00 hod.
 
V rámci soutěže Czech Nature Photo nejen oslavujeme krásu přírody, ale také vyzdvihujeme její důležitost a potřebu ochrany. Každá fotografie je nejen uměleckým dílem, ale i svědectvím o bohatství a zranitelnosti naší přírody.
Fotografie nás nechávají nahlédnout do okouzlujících koutů přírody, ale zároveň nás vybízejí k zamyšlení nad tím, jaké výzvy před námi stojí v oblasti ochrany přírody. Skrze tuto soutěž podporujeme osvětu a vědomí veřejnosti o důležitosti udržitelného přístupu k životnímu prostředí.
 
Věříme, že každá vybraná fotografie je nejen vizuálním zážitkem, ale také příležitostí k diskuzi o tom, jak můžeme společně přispět k ochraně naší přírody a k zachování její jedinečné krásy pro budoucí generace.
 
Mezinárodní porotu soutěže Czech Nature Photo 2023 jednoznačně oslovil snímek slovenského fotografa Miroslava Ondruše, který zachytil souboj medvědů, a získal tak pro svůj snímek titul Fotografie roku. Vítěze vybírala odborná porota s účastí španělského fotografa Roberta Garcíi-Roy z více než 2 400 fotografií. Do soutěže své práce poslalo 254 fotografek a fotografů z České republiky a Slovenska. Do třetího ročníku soutěže pro žáky a studenty Czech Photo Junior se přihlásilo 157 soutěžících; ti zaslali skoro 1 500 snímků.
 
 
 

Czech Nature Photo 2023
výstava

17
-
20

červen
-
září


Výstava probíhá od 17. 6. do 20. 9. 2024 v Galerii Na Mostě.
 
Vernisáž výstavy 17. 6. v 16:00 hodin.

MARKÉTA ŠKOPKOVÁ vystudovala Střední průmyslovou školu keramickou v Bechyni, Vysokou školu umělecko průmyslovou v Praze, Atelier keramiky a porcelánu a Soukromá studia fresky a ilustrace v Itálii.
 
Zabývá se volnou i užitkovou keramikou, vytváří figurální plastiky, dekorativní a zahradní keramiku, fontány, žardiniéry, svítilny. Věnuje se i tvorbě medailí, maluje fresky a ilustrace. Je autorkou malované Křížové cesty pro hřbitovní kostel v Broumově a nástěnné výzdoby hřbitovní kaple v Šestajovicích u Jaroměře. Zúčastnila se III. hrnkového sympozia v Dubí /1993/, VII. keramického sympozia v Lučenci /1995/ a XXIV. keramického sympozia v Bechyni /2010/. V poslední době se věnuje také tvorbě smaltovaných a textilních obrazů. V současnosti působí také v Umělecké kolonii Bastion IV v Josefově.

Markéta Škopková - Smaltované obrazy a keramika

18
-
31

červen
-
červenec


Putovní fotografickou výstavu „Osudy Romů za druhé světové války“ prezentují fotografické portréty sedmi přeživších obětí romské genocidy, pořízené fotografkou Janou Stachovou v roce 2019. Každý z portrétů doprovází stručné biografické shrnutí, přibližující osudy pamětníka za druhé světové války a jeho aktuální životní situaci. Sérii fotografií doplňuje informační panel zasazující fenomén romské genocidy do historického a mezinárodního kontextu. Veškeré texty výstavy jsou v česko-anglické jazykové mutaci. Výstavu pořádá Živá paměť, o.p.s. 

Vernisáž se koná 18. 6. od 17.00 hodin ve 4. NP knihovny.

Osudy Romů za 2. světové války
výstava

19
-
1

červen
-
září


čestný host Ak. malíř Jan Kavan

Vernisáž: 19. 6. od 17 hod.

19. 6. - 1. 9. 2024
- otevřeno po-pá 10-18 hod.
Východočeský výtvarný salon
výstava

20
-
25

červen
-
srpen


úterý - sobota ... 13:00-17:00
Martin Němec - Obrazy
výstava

21
-
6

červen
-
říjen


kurátor: Miloš Vojtěchovský | Bílá kostka

spolupráce: David Lipovský
fotografie: Zdeněk Merta

Výstava Loutky & židle v prostoru Bílé kostky je imaginativní procházkou loutkářským ateliérem. Diváci se mohou seznámit s různými kapitolami tvorby umělecké a životní dvojice Věry a Františka Vítkových, prohlédnout si autorské i společné práce a zaposlouchat se do tikání, šramocení a cinkání hracích i nehracích mechanismů. Instalace zahrnuje ukázky divadelních artefaktů a propriet a vytváří působivý prostor s kresbami, obrazy, mechanickými konstrukcemi, panoptikem loutek a sbírky starých židlí.
 
V roce 2017 získali Vítkovi za svou uměleckou práci evropského významu cenu Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství. Není náhoda, že toto dílo vznikalo v regionu, kde dnes působí největší amatérská loutkářská komunita v Čechách a kde se prastaré umění vedení loutky, řezbářství a tajemství mechanického divadla a betlémů těší dlouhé a bohatě rozvětvené tradici, předávané od baroka až do 50. let minulého století z generace na generaci.
 
Věra Říčařová Vítková (*1936) mezi lety 1951 a 1955 vystudovala Střední průmyslovou keramickou školu v Bechyni a v roce 1959 loutkářskou katedru DAMU v Praze. Ve stejném roce dostala nabídku angažmá v týmu nově založeného Východočeského loutkového divadla v Hradci Králové (později DRAK), kde se potkali s Františkem Vítkem.
 
František Vítek (*1929) v roce 1948 získal v Brně výuční list řezbářský od mistra Jaroslava Vaňka, roku 1951 byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, odkud ale po jednom semestru odešel. V roce 1958 nastoupil do Východočeského loutkového divadla v Hradci Králové, kde se společně s Věrou podílel na řadě místně i mezinárodně úspěšných inscenací.
 
V roce 1981 bylo vedení divadla DRAK donuceno oba propustit a Vítkovi se od té doby protloukali jako umělci na volné noze. V době normalizace spolupracovali s divadlem Theater am Faden ve Stuttgartu. Po roce 1990 podnikli několik úspěšných zahraničních turné, například do Stockholmu, Antverp, Utrechtu, New Yorku, Tokia a Jokohamy. Slavným a posledním výstupem jejich práce se v posledních 40 letech stalo neustále se proměňující představení Piškanderdulá, podtitul Josefe!
 
 
 
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

výstava

21
-
6

červen
-
říjen


kurátorka: Tereza Špinková | Černá kostka
 
Tears for Fears je britská synthpopová hudební skupina založená v 80. letech minulého století. Její jméno je inspirováno tzv. primární terapií, rozvíjenou americkým psychologem Arthurem Janovem. Ta je založena na zkoumání potlačených bolestí z dětství, které můžou být příčinou problémů přetrvávajících do dospělosti. „Slzy místo strachu“ pak odkazují k představě pláče jako ozdravného způsobu, jak se zbavit strachu či úzkostí. Aspekt vyrovnávání se s (environmentálním) žalem i skrze apropriaci popových písní je úzce spjat se životem multimediální umělkyně Juliany Höschlové a do její tvorby se propisuje už několik let. Klíčovou inspirací pro výstavu je motiv vody ve formě potoka v místě autorčina bydliště. Jeho podoba a zvuk se však s postupující klimatickou změnou proměňují a hmatatelně tak otvírají otázky: jak se vyrovnávat s mizením něčeho, nad čím nemáme kontrolu? Jak oplakávat tak, abychom nezůstali v pasivní rezignaci a naopak získali sílu nacházet nové cesty? Dokážeme se smířit s tím, že podoba světa, na kterou jsme zvyklí, už neplatí a život se v některých oblastech stává nemožným?
 
Juliana Höschlová do prostoru Černé kostky přenáší svou zkušenost upřímného a ryzího žití v souladu s konkrétním místem v Krkonoších, jehož se stala součástí. Uprostřed místnosti tak nechává zářit skleněný klenot ve tvaru řečiště potoka z údolí, v němž žije, naplněný jeho vodou. Instalace zahrnuje také zářivě barevné malby silně ohrožených druhů krkonošských květin. Ve vystaveném videu Everybody Wants to Rule the World autorka přetváří stejnojmennou píseň od zmíněné kapely v mírně hororovou esej s nadějnými záblesky, zároveň zdůrazňující stesk po něčem, co mizí. Skrze umělecký jazyk nachází umělkyně možnosti, jak se zbavit strachu z budoucnosti a zkusit se nebát konat, a to dohromady v propojení s dalšími, i mimolidskými bytostmi. Jelikož pozdě je, ale stále jsme tu spolu a stále je co dělat pro to, aby nebylo ještě hůř.
 
JULIANA HÖSCHLOVÁ (*1987) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, během studií absolvovala roční stáž na Tchaj-wanu a nyní žije a pracuje v Krkonoších. Dlouhodobě se zajímá o vztah mezi člověkem a prostředím, ve kterém žije. V roce 2010 získala cenu NG 333. Na domácí scéně vystavovala v Národní galerii Praha, v Domě umění města Brna, v galerii GAMPA, v experimentálním prostoru NoD, MeetFactory, Karlin Studios nebo v Galerii 35m2. V zahraničí např. v Akademie Graz v Rakousku, na bienále v Oděse, v Pince project v Budapešti, v galerii VT Artsalon v Tchaj-peji, v islandském Reykjavíku a letos také na mezinárodní přehlídce umění TIVA v Tchaj-peji. Zúčastnila se řady rezidenčních pobytů v zahraničí: v Rakousku, Maďarsku, na Tchaj-wanu nebo na Ukrajině. Je spoluzakladatelkou projektu Návštěva, který se zaměřoval na prezentaci video-artu s potenciálem kritického myšlení, a v roce 2010 realizovala projekt mapující tchaj-pejskou současnou uměleckou scénu Field / Políčko. Krátce před pandemií se také podílela na organizaci platformy Umění pro klima.
 
 
 
Výstava byla podpořena Ministerstvem kultury České republiky a Statutárním městem Hradec Králové.

21
-
31

červen
-
srpen


vernisáž 20. 6. v 16:30
Kone4N8

26
-
27

červen
-
srpen


Přijede Kurt a vystaví v Galerie Škroupovka spolu s Dianou Winklerovou! Výstavu pojmenovali "Dianokurty" a začne v úterý 25. června v 17:30 hodin. Doprovodný program bude VELMI bohatý!

Diana Winklerová je sochařka pracující citlivě s vůkolní hmotou. Absolventka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, studovala v ateliéru sochařství pod vedením prof. Kurta Gebauera. Aktivně se podílí na kulturním dění v oblasti vizuálního umění
a hudby, vyučuje modelování na VŠUP v Praze. Ve své volné tvorbě zachází se širokou škálou médií, realizace mají nejčastěji formu soch, objektů, digitálních fotografií nebo počítačových manipulací či videa.
 
Kurt Gebauer se narodil v roce 1941 v Hradci nad Moravicí. O výtvarnou tvorbu se zajímal od dětství, studovat začal na střední škole uměleckých řemesel v Brně a po prvním ročníku přestoupil na Sochařsko-kamenickou školu v Hořicích. Ve studiích pokračoval u profesorů Makovského a Lidického na pražské Akademii výtvarných umění. Jako sochař ve svobodném povolání pracuje od roku 1969. V roce 1990 byl jmenován docentem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, v roce 1992 pak profesorem Ateliéru veškerého sochařství.

Kurt Gebauer a Diana Winklerová - Dianokurty

PARTNEŘI TURISTICKÉHO INFORMAČNÍHO CENTRA